Libuše Pešlová - život v Krči

29.12.2016

Libuše Pešlová je obvodní předsedkyní Sociálně demokratických žen Praha 4. Zaslala nám pár postřehů a zamyšlení nad životem v Krči.

Do Prahy Krč jsem se přistěhovala před 21 lety z Hradce Králové, kde je pouze rovina a rovina. Když jsem řekla svým přátelům, že se stěhuji do Prahy, všichni mě zrazovali. Zmýlili se! Praha Krč byla pro mne velkým překvapením, neboť, "co je Praha", položila jsem si otázku. Praha je mnoho krásných oblastí, jako je Braník, Podolí a konec konců i Krč. Ta je obkroužena Krčským lesem, mírnými kopečky, ale i rybníky, jeden z nich je Labuť, který je vedený jako rybník chovný a krajinotvotný. Původní rybník Labuť, připomínaný již v 18. století byl průtočný a nacházel se po obou stranách bývalé Vídeňské silnice v blízkosti zájezdního hostince " U Labutě".

Když jsem se jako člověk milující přírodu (turistika, zahrádkář) začala zajímat o Krč, zjistila jsem, že je to kus krásné přírody. Obec Horní a Dolní Krč byla roku 1922 připojena k tzv. Velké Praze, a od té doby je tak jednou z pražských čtvrtí. Jakou si pomyslnou osu tvoří údolí Kunratického potoka. K dominantám dodnes patří areál tzv. Šimsova sanatoria (dnes Dětské centrum při Thomayerově nemocnici a Thomayerova nemocnice, dříve Masarykovy domovy - ohromný prvorepublikový projekt bydlení pro sociálně slabé. Nejstarší známky lidského osídlení, podpořené archeologickými průzkumy, sahají až někam do neolitické éry. Například Štorchova "Osada Havranů" ležela právě tam, kde se dnes nachází Krč. První historická zmínka o Krči pochází z roku 1222, kdy je vesnice "Krcz" uvedena jako majetek Vyšehradské kapituly. Od 14. století jsou zmínky o dvou tvrzích v okolí, základ budoucí Horní a Dolní Krče. Dolní prý stávala uprostřed rybníka blízko dnešního Nádraží Krč, Horní o kus proti proudu potoka, snad kdesi v jeho ohybu na kraji Michelského lesa.

Horní tvrz byla opuštěna někdy v 15. nebo 16. století a Horní Krč pak byla především krčma a dvůr pro povozy cestující po benešovské (restaurace U Labutě, dnešní Vídeňská) silnici. Roku 1678 byl obnoven místní mlýn. Dolní Krč bývala větší. Zdejší tvrz se zachovala, ač zabavená po Bílé Hoře zpustla, než ji v roce 1628 zakoupil klášter Sv. Havla. Někdejší šlechtické sídlo se postupně změnilo ve velkostatek s přilehlými budovami - např. hospoda a pivovar. Po zániku kláštera během Josefinských reforem se vystřídalo několik vlastníků statku z řad soukromých osob. Nejznámějším a nejvýznamnějším se stal poslední majitel - Tomáš Welz. K historické Krči se počítala ještě usedlost Ryšánka nahoře na kopci směrem ku Praze a malá obec Jalové Dvory, ležící víc na jihu. Ke konci 19. století měla Horní Krč 53 domů a 731 obyvatel, Dolní Krč 80 domů a 1061 obyvatel, celkem evidováno 1903 osob. Přitom počty usedlíků se od roku 1843 více než ztrojnásobily, stejně jako dramaticky vzrostl počet budov. Tento trend pokračoval - v roce 1910 to už bylo na 3200 obyvatel a 220 domů. Z Krče se však nestalo industriální předměstí jako třeba ze Smíchova či Holešovic, nýbrž zůstala rezidentní a oddechovou oblastí. Svůj podíl na tom měla blízkost Michelského/Kuntratického lesa, možná největšího souvislého lesního celku v blízkém okolí tehdejší Prahy a obecně množství zeleně.

Krčský (Kunratický) les je nejvíce plynule zalesněnou plochou na území Prahy. Široké možnosti procházek rodin s dětmi vedou po značené cyklotrase, která je vhodná pro kolaře, rodiny s dětmi, seniory i kočárky. Při procházce Krčským lesem zapomeneme, že se nacházíme vlastně ve velké Praze. Les se stal domovem mnoha zvířátek např. zajíci, bažanti, srnci, datli, strakapoudi. Ptáčci v zimních měsících mají ve svých krmítkách semena slunečnic, prosa, jelení lůj či zavěšená jablíčka. Můžeme tu spatřit i stáda muflonů, kteří se volně pohybují po lese, jejich domovem je i areál Thomayerovy nemocnice, kde jsou také přikrmovány zaměstnanci, kteří je zásobují pečivem, ale i jablíčky a mrkví.

V lese uvidíte v oploceném areálu bývalé hájovny nedaleko rybníka Labuť včelí úly. Jde o interaktivní včelnice, v jehož rámci se stávající včelnice postupně rozšiřují o úly s prosklenými nástavky, skrze které je možné bezpečně nahlédnout přímo do úlu.

Na rybníku "Labuť" a na Kunratickém potoce žijí kachny a labutě, které bývají v zimě přikrmovány návštěvníky lesa. Celým Kunratickým lesem vede "NAUČNÁ CESTA", která je cestou výchovnou pro všechny věkové kategorie.

Neumím si představit, že bych měla Krč opustit.

I já se svou rodinou a přáteli z Hradce Králové, kteří mě zrazovali se stěhovat do Prahy, velmi často navštěvujeme tato krásná a nezapomenutelná místa. Mezi ně patří i restaurace U krále Václav IV, pramen Václavka, zřícenina Nový Hrad, restaurace U Labutě nebo novogotický zámek, sv. Havel.

Neumím si představit, že bych měla Krč opustit.
© Zvonečník. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky